Dobré životní podmínky zvířat
Nelegální pytláctví ohrožuje populace již ohrožených druhů. Skutečnost, že část zisku jde dokonce na financování mezinárodních milicí a teroristických skupin, dodává tomuto tématu dramatický přínos. Čas jednat.
Nosorožci: Kilo jejich rohu přináší na černém trhu kolem 60 000 eur - Obrázek: Shutterstock / Neil Bradfield
Nelegální hon na slony, nosorožce a spol. Již není tajemstvím. Účinnost mnoha opatření proti těmto machinacím proti zvířatům však byla zatím nízká. Jakkoli to zní zrádně, zejména mezinárodní terorismus by mohl nepřímo zajistit komplexnější ochranu zvířat. Protože studie zadaná Světovým fondem pro ochranu přírody (WWF) poskytuje nové pohledy na důsledky pytláctví.
Podle toho by pytláci přeposílali podíly na zisku kanálům, které zase financují teroristické skupiny. Odhalení těchto spojení pak znepokojilo postižené země v Asii a Africe. A také na Západě se toto téma přesunulo na pořad jednání s těmito znalostmi: „Ve Spojených státech se toto téma nyní stalo záležitostí národní bezpečnosti,“ vysvětluje Carlos Drews, ředitel programu Global Species Program WWF.
Pytláctví patří mezi nejlukrativnější zločiny na čtvrté místo
WWF uvádí příjem z nelegálních transakcí s chráněnými přírodními aktivy na téměř 15 miliard eur ročně. V mezinárodním srovnání je prodej živočišných produktů na čtvrtém místě mezi nejlukrativnějšími zločiny za obchodem s drogami, zbraněmi a padělaným značkovým zbožím. Jde tedy o spoustu peněz, které by neměly skončit ve špatných rukou. Obětmi jsou zpočátku tvorové, jako jsou tygři, sloni a nosorožci, za jejichž estetické kožešiny nebo slonovinu se na černém trhu platí strašlivé ceny. Jen jedno kilo slonoviny nosorožce přináší na černém trhu až 60 000 eur, jeden sloní kel až 190 000 eur.
Jak pašování funguje v praxi
Pašování lze doložit příkladem: V druhově bohaté Keni se pytláci vydávají na nelegální lov. Zajatá slonovina poté překročí hranici do partyzánsky ovládaného přístavu Kismaju v sousedním Somálsku. Odtud se přírodní zdroje dostanou na mezinárodní prodejní trhy. Část zisku pak putuje například teroristickým milicím Šabáb, které bojují proti somálskému státnímu orgánu. A tak každý rok jen v Africe uhyne 30 000 slonů, v neposlední řadě pro teroristické účely. V Jižní Africe vzrostl lov nosorožců v letech 2011 až 2012 o 30 procent. Podle zprávy „Spiegel“ strážci národních parků nosorožců v Keni dočasně odřízli rohy, aby chránili zvířata před pytláky.
Březen 2013: Konference pro zvířata v Bangkoku
Konference na toto téma se bude konat příští březen v thajském Bangkoku. Cílem je najít řešení, jak zabránit mezinárodnímu pašování živočišných produktů. Organizace jako WWF prosazují tvrdší opatření proti nezákonnému pytláctví: „Jsme unaveni čekáním. Ztrácíme trpělivost i zvířata,“ říká Drews.
Z hlediska aktivistů za práva zvířat je tento vývoj na jedné straně vítán, protože méně pašování znamená větší ochranu ohrožených druhů zvířat. Zklamáním je, že nelegální pytláctví muselo být nejprve spojeno s mezinárodní bezpečností, aby byla zvířatům věnována aktivní stránka.